Rozmohl se nám tady takový nešvar. Docela výrazně mi chyběl v nedávném Autíčkářově hejtu o nešvarech na českých silnicích (a já pak psal „hejt na Autíčkářův hejt“, protože se necítím býti moučným červem), přitom se s ním setkávám pokaždé, když vjedu na dálnici (což je fakt často), a několikrát.
Ve skutečnosti je tak častý, že s touhle prasárnou počítám vždy, když někoho vidím najíždět do připojovacího pruhu. Je to tendence lidí to poslat do průběžného pruhu v 60 km/h, sotva se plná tlustá čára změní v přerušovanou, a bez ohledu na to, jestli v průběžném zrovna někdo jede.
Takovým lidem mám vždycky chuť odmontovat zpětná zrcátka. Stejně je nepoužívají, takže jim jen zbytečně zvyšují odpor vzduchu, a tedy spotřebu paliva. Anebo je sice používají, ale je jim jedno, co v nich vidí. Nejsem si jistý, co je horší.
Přes 50 vozidel se sešlo na letošním Junk Grill #2
Tuto chuť dávám najevo klaksonem zvukovým i světelným. Většinou se nic neděje, prasák nerušeně najede do průběžného pruhu. „Starej se, máš přece brzdy. Nevadí, že jedeš o 50 km/h rychleji třítunovým obytňákem a že jsem ti nechal pět metrů. To zvládneš.“ (Tohle je mimochodem založeno na reálné situaci z D11.)
V lepším případě prasák začne zmatkovat, tancovat na dělicí čáře, někdy i rozhazovat rukama, co má jako dělat. Ale ve výsledku stejně do průběžného pruhu v té nízké rychlosti vjede. Jednou jedinkrát se mi stalo, že se prasák vrátil do připojovacího pruhu a pořádně přidal, aby se přede mě zařadil bezpečně – a pak se omluvil blinkry. Doufám, že si to zapamatuje.
Vulgární české silnice II: Havěť na cestách
Snad jako reakce na tuhle prasárnu se na českých dálnicích rozmohl ještě jeden nešvar – uhýbání z pravého pruhu do levého, aby se ten z připojovacího pruhu mohl připojit. Na první pohled skvělé. Bohužel, jen na první pohled, neboť dobrodinec uhýbající do levého pruhu podporuje prasárnu popsanou výše. „On uhne,“ řekne si prasák. Jenže třeba nevidí, že ten v pravém průběžném pruhu nemůže uhnout, neboť má v levém pruhu za sebou rychlejší auto – a bum.
Stojí za to připomenout odst. 5 § 12 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích: „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí.“ Jasně, kdyby všichni dodržovali i tu část o tom neomezení, za hustého provozu nikdy nikdo pruh nezmění. Ale když mě prasák nebo dobrodinec donutí brzdit i očima s posledními decimetry mezi nárazníky, mám chuť rozdávat, aby se lidem v hlavě rozsvítilo, pohlavky. Litinovou pánví.
Nebo jim aspoň odmontovávat ty špigle, když do nich stejně nečumí.
Marek
foto: Pixabay
